Osobnosti Březového lístku – Mimoňský Balú

JIŘÍ ŘEHÁČEK – MIMOŇSKÝ BALÚ * 26. března 1934
Pokud někomu vytane na mysli heslo „Skautem jednou, skautem navždy!“, pak si může okamžitě vzpomenout právě na mimoňského Jiřího Řeháčka a jeho manželku Hanu, kteří toto krédo celoživotně naplňují. Jsou široko daleko známi pod svými přezdívkami Balú a Dobrá víla.

Neodmyslitelně patří ke skautingu v severních Čechách. Celý svůj život zasvětili těm nejmenším, a to nejen junáckou výchovou a působením, ale i svým zaměstnáním. Oba vykonávali mnohá povolání, ale největší část svého života byli spolu s těmi nejmenšími. V „temných dobách“ naší společnosti např. provozovali své nádherné loutkové divadlo Sluníčko a zajížděli s ním do nejedné mateřské školky nebo základní školy. Na jejich pimprlata se těšila nejen každá malá holčička, ale i ten největší rošťák. Málokdo z nás starších, z Čech i Moravy, by si těžko nevzpomněl na „strejdu Jirku, Pana pohádku nebo na tetu Hanku“. Dialogy loutek, které za ně pronášeli, měly vždy co říci všem malým a menším divákům. Podle vzoru obrozeneckých loutkářů přinášeli svým divákům nová, aktuální a potřebná poselství.

O Řeháčkových lze bez nadsázky říci, že naplňování skautských ideálů „je součástí jejich genů“. Vždyť Balúův otec Josef byl spolu s legendárním Jiřím Wolkrem a dalšími mládenci členem prvního skautského oddílu, vedeného profesorem A. B. Svojsíkem, věčným symbolem začátků československého skautingu. Josef dostal v roce 1970 z rukou tehdejšího náčelníka Rudolfa Plajnera-Táty vyznamenání Skautská láska, stejně tak vzápětí i Balú. Nelze se proto divit, že nejen oba synové Balúa a Dobré víly, Jiří (Bílý Riki) a Jan (Velký Aka), ale i vnoučata Majda, Ondra i Jirka jsou činnými skauty. Nelze se ani divit tomu, že mimoňští oldskauti Jiří a Hanka si vychovali junácké spolupracovníky a nástupce i mimo svou rodinu.

Balúa a Dobrou vílu můžeme snadno najít i v Pyramidě nositelů Březového lístku. Jiří Řeháček-Balú (6) si vydobyl postavení nepřehlédnutelného a výsostně významného šiřitele oceňování dětí a mládeže foglarovským Žlutým kvítkem a rovněž, včetně dospělých, Březovým lístkem. Díky tomu se kolonky naší Desky cti pravidelně plní záznamy o nových uděleních, inspirovaných či podporovaných Balúem. Tato ocenění jsou udělována nejen oprávněně za příkladnou práci s dětmi a pro děti a dospívající, ale také při úměrně slavnostních příležitostech. Je možno se o nich dočíst nejen v místních periodikách, ale i na webu Březový lístek. Balú ochotně přispěl do rubrik Vzory diplomů a Ze života, opravdu příkladně propaguje junáctví a Březový lístek, inicioval nová vydání potřebných metodických příruček. Jeho jméno se často objevovalo i pod rozhlasovým poděkováním za obětavou a nezištnou práci pro ostatní.

Za to vše mu mohutně děkujeme a přejeme jemu i jeho Dobré víle mnoho dalších naplněných životních cílů.

Rudolf Kašpar – Pegas, Praha 10. března 2009 (www.brezovylistek.cz)